Vítejte v svatojakubské noci

Autor: Jirina musilova | 30.4.2011 o 17:56 | (upravené 30.4.2011 o 19:17) Karma článku: 0,00 | Prečítané:  153x

Podle pohádek Boženy Němcové z Moravských luhů,  našel chasník o svatojakubskou noc zlaté kapradí zapomněl minulost a ztratil lásku. Na jejím základě napsal stejnou pohádku i Jan Drda. Tak mocné je kouzlo lásky a tajemných sil prvomájové noci.

Připomeňme si obsah:Ovčák Jura, mládenec pohledání se zamiluje do dívčiny z lesní chaloupky/ zde údajně do lesní víly.

Slibují si svadbu, schází už jen svatojakubská noc. Marně zapřísahá dívčina, aby dal pozor na zlaté kapradí: Kdo ho najde procházeje lesem a dokonce utrhne zapomene. Tak jí učila už babička, která varování od své babičky znala!

To ho víly za troufalost potrestají.

Jura nedbal a smál se babským pověrám. Vzal svou Verunku, že naposled ohněm proskočí a budou svoji...

Uprostřed lesa který vedl k paloučku s ohněm zahlédl zlaté mihotání. Skočil k němu a...

"Verunko!Konečně nebudeme chudí!" Utrhl stvol.

Najednou, jakoby byl rázem opilý, jen se mu hlava zatočila. V tu ránu už neviděl Verunku a rozeběhl se sám k ohni.

Marně ho volala a běžela za ním jeho věrná družka.

Stalo se co předpověděly báby: Jura byl očarován a ztratil paměť.

Brzy nato byl Jura naverbován a zamiloval si generálovu dceru.

Věru, od té doby se mu vedlo zle. Generál ho posílal do nejhorších bitev a zlaté kapradí ho sice ochraňovalo od ran, ale ne od bolesti, kterou cítil vida jak  ním namyšlená generálovo dcera zachází.

Že se trápí i pro Verunku, to nevěděl.

Jednoho dne v jisté bitvě mu stvol zlatého karadí upadl a Jura přesně do toho místa dostal ránu. Přišel o kus nohy a až k pasu, kde míval kapradí rána hnisala...

Už generálovi nebyl k ničemu a jeho dcera se na něj ani nepodívala.

Naštěstí se mu vrátila paměť.

Těžce raněný se vracel domů. Byl raněný na těle i na duši.Tohle mu přeci Verunka nemůže odpustit!

Došel až k tůňce kde kdysi našel  kapradí a tam vysílený padl.

Místo kapradí u tůňky už rostl jen devětsil.

Verunka tudy čato procházela. Tak našla i svého Juru vysílením spícího. Hned si všimla jeho rány a začala ho ošetřovat.

První probuzení přineslo Jurovi pohled do poměnkových očí své Verunky, děvčete z lesní chaloupky, kterou si kdysi měl brát.Bolestně se na ní usmál a prosil za odpuštění co jí způsobil.

Verunka mu odpustila hned jak zmizel; věděla, že je očarovaný a tak trpělivě čekala zda najde cestu zpět.

Našel.

Pak byla opravdová svadba.

Od té doby Jura i svým dětem povídal:"...pohádky mají kus pravdy."


Pane Drdo, promiňte, že jsem zvolila tu starší verzi, je mi bližší.

 

 

 

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

PLUS

Kupujúci Japonec? Neexistuje, tvrdia stánkari z vianočných trhov

Strávili sme jeden deň so stánkarmi, aby sme zistili ako vidia návštevníkov spoza svojich pultov.

EKONOMIKA

Deti boháčov majú vlastnú sieť, stojí za ňou Slovák

Byť bohatým je nuda, keď vás nikto nevidí.


Už ste čítali?