Staronová pohádka o světle na zemi

Autor: Jirina musilova | 12.3.2011 o 16:23 | Karma článku: 0,00 | Prečítané:  147x

Ráda se pouštím do země Fantazie a bloudím pohádkami, které by mohly být pověstmi. Kdo ví...?

To bylo dávno, pradávno tomu. Za dávnými horami, řekami, v dávné době byla všude kolem nic než tma, že by človíček zabloudil.
Proto tam bylo pusto a prázdno, nikde nic, ani stéblo trávy nevědělo kudy růst, tak se nesnažilo vysoukat se ze země.
Až jednou na druhé straně Zeměbyl jeden zvědavý človíček, který už nechtěl poslouchat o strašidlech a rozhodl se prozkoumat kraj tmy.
Zažehl louč a šel a šel.
Zanechával za sebou maličkou cestu malinkého proužku světla.

Nikde nic. Obešel zeměkouli a byl opět doma.
Všichni jásali a vydali se s ním s dalšími loučemi.
To už nebyl jen úzký chodníček světelného paprsku, ale hned celý obzor.
Zvědavé slunce na obloze se rozběhlo za nimi...
A najednou...
Co to?
Tráva vystrčila svůj zvědavý lupen a hned po ní začaly vzrůstat další lupeny.
Radostí se začal vytvářet i květy a  bylo vyhráno. Tma byla přemožena.
Lidé se hned v téhle čisté , neposkvrněné zemi usadili a začali ji upravovat dle svého.
Žel, lidé  nejsou tak šikovní jako je matička příroda, proto jim  vždycky pošle kus tmy, ab\y si odpočinuli v svých ztřeštěnostech.
Ale i tuhle překážku už lidé překonali.
Jenom ještě nevidí jak uspávají skutečné slunce a nad nima se brzy opět otevře tma...
Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

PLUS

Kupujúci Japonec? Neexistuje, tvrdia stánkari z vianočných trhov

Strávili sme jeden deň so stánkarmi, aby sme zistili ako vidia návštevníkov spoza svojich pultov.

EKONOMIKA

Deti boháčov majú vlastnú sieť, stojí za ňou Slovák

Byť bohatým je nuda, keď vás nikto nevidí.


Už ste čítali?