Jirina musilova
Co si stromy povídáte?
Bylo slunečné říjnové dpoledne a stromy v lese šuměly svými haluzemi jeden přes druhého. Nakláněly se tu k jednomu, tu k druhému: Byla jsem zvědavá co si povídají, asi , že už je tu podzim. Kdo ví.
úplně obyčejná ženská s úplně obyčejným pohledem na svět, jenom s tím rozdílem, že odmítá násilí a je přímo antimilitaristická Zoznam autorových rubrík: co si myslím, Súkromné, Nezaradené
Bylo slunečné říjnové dpoledne a stromy v lese šuměly svými haluzemi jeden přes druhého. Nakláněly se tu k jednomu, tu k druhému: Byla jsem zvědavá co si povídají, asi , že už je tu podzim. Kdo ví.
Už 800let probíhají prý:Alespoň tak o tom mluví dokumentární seriál (The Trouble with Love) na Viasat History. Ještě předtím se s chutí zaposlouchám do dalšího příspěvku o pátrání po světových náboženstvích (Heaven on Earth) neboli Nebe na zemi. Ale ještě předtím nebudu chvíli vážná a den před nedělí si zahřeším vzpomínkou na svá mladší léta: Příjemný zbytek víkendu přeji, přátelé.
z babího léta přispěchal říjen, po česku řečeno: A přinesl ze dne na den zlatavé listí a jeho taneční rej všude kolem. Je to hra na honěnou s větrem či poslední tanec před skonem?
přišly ke mě na návštěvu přes PC obrázek; malé šibalky: Vše je jim odpuštěno....
Kdysi bývávalo nádražíčko veselé přístaviště trampů a vodáků: Zastrčené v údolí.
Dobré sobotní ráno, přátelé. Přeji krásně slunečný víkend, který se konečně otvírá po čase také v horách Krušných. Dost bylo sloty a deště, ne?
Cvak: Dveře cvakly, dveře letí, bába vchází do dveří; či lépe krajánek. No, dnes cvakl spouštěč PC, a pohádky všedního dne v hororovém duchu mohou začít, dětičky století 21.
nebo písnout? Zkrátka si zazpívat, zanotovat si minutku pouhou jen... Obzvláště, když se nic nechce dařit, dny jsou jako správní ignoranti nepřístupní představám...
Prý u vás, přátelé dnes ještě ne; máte prý svátek Ústavy. Neva. Žáčkové budou moci přijmout mou maličkou gratulaci- či kondolenci pro starší, že už to zase začalo?
Školáčkové, těšte se! Jak se koukám na svou omladinu, už bylo prázdnin dotst. Těší se na lumpárny spolužákovské. Zdalipak si odpočinuli učitelové?
a svět se kolem nás pomalu? Spíš rychle řítí do spirály sklizňové: Co jsme si s jarem pozasázeli, tomu se daří jací jsme hospodáři.
okolnosti posledních dnů mě donutily hrábnout do svého pomyslného,zastrčeného košíku a vytáhnout jisté verše. Budu smutnější než jindy. No, ale i mračna se časem rozplynou...
Léto se kloní do druhé polovice: Přiznávám, nestíhám: Letní život je nějakýchaos, nemyslíte? Kolkolem všechno spěchá...
I byla jsem se svou kumpanií vnoučků nejmenších v lese:tam víla Fantazie rozestřela sítě a polapila do nich nejen kluky, kteří si najednou dokázali hrát i bez hraček...ba i mně v říkačky chytila a takhle se mnou zpívala.
Již jsem se nedávno zmiňovala o tom svém malém hájosloví, které ze mně odebírá všechny negativa, která do mně dokáží napadat i v domě. Je to místo, kde prostě nejde myslet po lidsku. Tady se člověk stává součástí přírody. Možná vílou, možná elfem, možná i Hejkalem...